Knihy podle ročních období – zima a podzim


Jsou knihy, které mám silně spojeny s určitým ročním obdobím a nezřídka si vytvářím pravidlo, číst knihu pouze v určitý čas. To mne inspirovalo k sestavení nejlepšího čtení na podzim a zimu...


Podzim je pošmourný a deštivý a jako takový se stává nejlepším adeptem na polehávání doma v dece s knížkou, aniž byste měli výčitky. Na podzim je jako stvořená kniha Jméno růže od Umberta Eca. Na tuto knihu doporučuji pozdní podzim, nejlépe listopad. Obecně mám podzim spojený s atmosférickými  knihami jako je román Svíce dohořívají od Sandora Máraie, nebo Hvězda moří od Josepha O´Connora. Obě knihy se odehrávají na pochmurných místech zpustlých panství, což jenom posiluje prožitek. Vynikající podzimní volbou budou tajemné příběhy, v mém případě spíše nevinné klasické viktoriánské romány a to Frankenstein od Mary W. Shelleyové nebo neméně proslulý Dracula od Brama Stokera… Špatnou volbou nebudou jistě povídky od H.P. Lovecrafta.


Nikdy jindy než v zimě se musí číst Doktor Živago od Pasternaka, protože byste se jinak připravili o velký zážitek. Jistě, kniha sama o sobě je nezapomenutelná, ale když budete číst popisy ruské zimy a za oknem bude ležet sníh, vše bude ještě o mnoho živější… Výborný „zimní“ zážitek budete nepochybně mít také z knihy Cit slečny Smilly pro sníh, bestseller dánského spisovatele Petera Hoega. Příběh o napůl Dánce a napůl Gróňace Smille, nadprůměrně inteligentní ženě s neuvěřitelnými vědomostmi o ledu a sněhu, vás zavede až na mrazivý severní pól, takže nepochybně další kniha do zimní vánice…



Teplota tedy začne klesat. V jistém okamžiku se hladina moře ochladí na minus 1,8 stupňů Celsia a tvoří se první krystalky, křehoučká blanka, kterou vítr a vlny rozbijí na frazil ice, vnitrovodní led, jenž se rozmělní na mýdlovitou břečku zvanou grease ice, ledová kaše, z níž postupně vzniknou volně plovoucí ledové koláče, pancake ice, které pak za studeného nedělního poledne zmrznou v jednu souvislou vrstvu.“  

Hoeg, Peter. Cit slečny Smilly pro sníh. Argo: Praha, 1997. Strana 11.