Parfém: Příběh vraha - Patrick Süskind (kniha měsíce června 2013, #786)

Když vznikl v roce 1985 román Parfém: Příběh vraha, dostalo se jeho tvůrci Patricku Süskindovi  světového ohlasu. Jeden z nejúspěšnějších německých spisovatelů napsal příběh zasazený do Paříže 18. století, v níž se jako nechtěné dítě narodí Jean-Baptiste Grenouille.

 

Jean-Baptiste má neuvěřitelně vyvinutý čich, který mu pomůže přežít drsné dětství, které tráví v sirotčinci. Ještě jako dítě pracuje jako koželuh, když se mu dostane vzácné příležitosti pracovat pro slavného parfuméra Baldiniho. V jeho službách se naučí tajemství zachytávání vůně a tvorby parfémů. Jean-Baptiste se však nespokojí s životem u parfuméra, který díky jeho recepturám pohádkově zbohatne, ale vydává se na vlastní cestu za vůněmi světa.

Jednoho dne jeho nos zachytí nádhernou vůni mladé dívky, kterou chce vlastnit natolik, až ji zabije. Zjištění, že lidský pach po smrti vyprchá, jej vede k myšlence, jak tuto vůni zachytit. Tato příhoda ho přivádí na cestu vytvoření nejlepšího parfému všech dob, který se bude skládat právě z vůně mladých panen. Jean-Baptiste si parfémem chce získat svět, protože díky tvorbě parfémů dokáže proniknout k podstatě čehokoli, ale sám přitom žádnou podstatu nemá.

 

Parfém: Příběh vraha vznikl také jako film a já jsem se na něj moc těšila a to hlavně proto, že jej natočil německý režisér Tom Tykwer (Lola běží o život, Princezna a bojovník). Tento film nebyl špatný, ale od Tykwera jsem jaksi čekala víc. Kniha je oproti filmu mnohem lepší, protože je v ní mnohem více prostotu pro drobné detaily (Baldiniho skuhrání na dobu a manýry Rousseaua, Voltaira a Diderota nebo fantaskní teorie letálního fluida markýze Taillade-Espinasse). Zatímco vypravěč ve filmu působí trochu křečovitě, v knize nás provází Grenouillovým životem a v momentě, kdy opouštíme některou z postav, nám odhalí její osud a skon, což mě bavilo.

Parfém je knihou, která se čte jedním dechem, a už chápu, proč ji mnoho lidí uvedlo, jako svoji oblíbenou knihu. Já bych si ji přibalila do kufru na dovolenou, protože si u ní odpočinete, ale nemusíte slevovat ze svých nároků na dobrou (a zábavnou!) literaturu.