Moudrá krev – Flannery O´Connorová (# 475)
Jednou z nejznámějších a nejkontroverznějších
spisovatelek amerického jihu je Flannery O´Connorová, jejíž prvním románem je
právě Moudrá krev, na němž pracovala
celých pět let. Příběh o Hazelovi Motesovi, mladíku vracejícím se z armády,
který přišel vyhlásit církev bez Krista je prostředkem k alegoricko-kritickému
vidění světa náboženství, víry a morálky. Na Hazela se nalepí Enoch Emery, v jehož
žilách koluje tzv. moudrá krev
vyvěrající z myšlenky, že duševně nemocní lidé vidí svět mnohem hlouběji
než ostatní. Do Hazela se zamiluje dívka Sabbath Lily, která je však pro Hazela
pouze prostředkem k jejímu otci Asovi Hawksovi, který podvodně vystupuje
jako osleplý kazatel. Hazel se ho šířením svého poselství o církvi, kde „slepí
nevidí, chromí nechodí a mrtví neobživnou“ snaží přesvědčit o marnosti jeho konání.
Mezitím Enoch Emery pro Hazela ukradne scvrklou mumii z muzea a sám se
navlékne do obleku gorily Gonzy, která straší děti v místním kině. Hazel Motes
prodchnutý svojí vírou se oslepí vápnem, trýzní svoje tělo a nakonec
jej na ulici najdou policisti, kteří jej omylem úderem do hlavy zabijí.
Katolička O´Connorová ovlivněná
existencialismem se v tomto i jiném ze svých románů zabývala úpadkem
náboženství a morálky, jakož i marným nalezením cesty k opravdové víře. Moudrá krev je v první řadě románem
absurdním a groteskním a rozhodně u něj každý čtenář nevydrží. Naopak si
myslím, že těch, kteří jej dočtou, bude menšina. Absurdní situace, které často
nedávají smysl, jsou pro knihu typickým motivem. V určitém okamžiku tedy musí
čtenář zkrátka rezignovat na příběh v klasickém slova smyslu a zvyknout si
na to, že na něj na každé stránce budou vypadávat slova jako víra, Ježíš nebo
kazatel. Ač je Moudrá krev nelehkým
čtením, je to podle mého názoru jedna z těch knih, která i přes všechna
úskalí prohlubuje čtenářský vkus a představuje krok k tomu, abychom
pochopili jeden z důležitých odstínů americké jižanské literatury.
Rodačka z Georgie, jejíž
romány vzbuzovaly vždycky spíše rozpaky než uznání je dodnes autorkou, kteří
jedni milují a druzí nemohou vystát. Kupříkladu Fred Chappell o jejích knihách
řekl: „Chtěl jsem její postoj k postavám
a situacím, do nichž se dostávají, označit jako „odpor“ ale i tohle slovo je
příliš vřelé“ (Arbeit, Marcel. Fred Chappell – jižanský fantasta všedního dne. In Věci mimo nás. Praha : Argo, 2009. Strana 162). Není tedy překvapením, že když časopis Oxford American
pořádal anketu literárních vědců a kritiků o nejlepší jižanský román, Moudrá
krev se umístila na devátém místě, avšak jedna polovina odborníků román uváděla
na prvních příčkách, zatímco druhá polovina jej neuváděla ani v první dvacítce.
Komentáře
Okomentovat
Děkuji za váš komentář :)