Muž z ostrova Lewis – Peter May

Peter May, jehož nejnovějším česky přeloženým titulem je Pán ohně, si české čtenáře podmanil detektivní trilogií ze skotského souostroví Vnějších Hebrid – Skála, Muž z ostrova Lewis a Šachové figurky.
 

Muž z ostrova Lewis volně navazuje na předchozí Skálu a opět se v něm setkáváme s Finem Macleodem, bývalým příslušníkem kriminální policie, který se vrací na rodný ostrov Lewis, aby zde opravil dům po rodičích a napravil zpřetrhané vztahy. Právě otec jeho bývalé přítelkyně Marsaili je podezřelý z vraždy mladíka, jehož mumifikované tělo bylo nalezeno v rašeliništi. Tato obdivuhodně zachovalá mrtvola se původně měla zařadit mezi další slavné historické nálezy v rašeliništích, jako například tollundský muž, až na jeden detail – vytetovaný portrét Elvise Presleyho s názvem jeho hitu z padesátých let Heartbreak Hotel. Testy DNA prokáží, že jediným žijícím příbuzným je Marsailin otec Tormod, který však trpí demencí.

Peter May v Muži z ostrova Lewis sugestivně popisuju drsné prostředí skotských ostrovů a právě divoká a nespoutaná krása této krajiny čtenáři utkví. Atmosféra odlehlých končin Vnějších Hebrid je podmanivá stejně jako skandinávská krajina severských detektivek. Je to dáno i drobnými detaily, jako například užíváním skotských gaelských výrazů v kurzívě, popisem rozdílů protestanského  a katolického prostředí i krátkým exkurzem do historie (dějištěm vraždy je pláž, kde se v roce 1745 vylodil princ Charles Edward Stuart, aby zahájil skotské povstání proti hannoverské dynastii). Toto je myslím hlavní přednost knihy, samotný příběh, který je něco mezi detektivkou, osobním dramatem a sociálním románem, má však svá slabá místa.

 

Retrospektivní pasáže, v nichž Tormond vzpomíná na dětství prožité v sirotčinci, byly sugestivní a vytváří jakýsi příběh v příběhu. Ač to mnoho čtenářů spíše obtěžovalo, myslím, že je to samotná podstata románu a čtenář si s Tormondem vytvoří vlastní vztah (protože jej nikdo kvůli demenci nechápe). Bohužel se zde spisovatel neubránil sklouznutí k určitým patetickým pasážím a opakovaným klišé. Je to jistě dáno i tím, že přijít v detektivce s něčím novým a překvapivým, je v dnešní době asi velmi těžké. Kupříkladu zlý ředitel sirotčince, nebo znásilnění Catherine knězem, jsou jen příklady velmi předvídaných dějových situací, které jakoby čtenář četl už deseti předchozích knihách nebo viděl v mnoha filmech.

Samotné rozuzlení vraždy je dost nepravděpodobné, resp. dost o jeho možnosti pochybuji, i když připouštím, že je efektní. A také samotný  - jaksi narychlo - vyhrocený konec, na který bych raději zapomněla, je opravdu nepochopitelný a komorní drama se snaží přetvořit v bombastický závěr (skutečně by bývalý člen kriminální policie jen tak s přítelkyní vlezl do doupěte jednoho z nejznámějších šéfů edinburského podsvětí?!)

Muž z ostrova Lewis je dobrá kniha, povedené odpočinkové počtení. Předchozí Skálu jsem nečetla, ale většina čtenářů i recenzentů se shoduje, že byla ve srovnání s Mužem z ostrova slabší. Určitě bych ráda vyzdvihla, že se z této knihy dozvíte nové a zajímavé informace o Skotsku, mne například zaujala pasáž o nuceném vysídlování Skotské Vysočiny na industrializovaný jih, do Severní Ameriky a Austrálie. V tomto směru mi připomněla moji oblíbenou knihu od irského autora Josepha O´Connora Hvězda moří, o které jsem psala zde.