Zázračný úklid – Marie Kondo (kniha měsíce dubna 2016)
Po delší době jsem za knihu
měsíce vybrala naučnou literaturu, protože kniha Marie Kondo o něčem tak zdánlivě
obyčejném jako je uklízení, si to rozhodně zaslouží. O systému KonMari, který
si mladá Japonka vymyslela, jsem se dozvěděla už před nějakým časem na
zahraničních webech, takže bylo jen otázkou času, kdy se její zázračná metoda
dostane i k českým čtenářům.
Kniha zázračný úklid je zvláštní
knihou, protože by asi málokoho napadlo psát o všednodenním a nudném tématu,
kterým je uklízení. A asi málokoho by napadlo, že tato kniha povede žebříček prodejů,
což je jen důkazem, že spoustu lidí toto téma zajímá a chce něco změnit či
zlepšit. Zázračný úklid podle mého názoru vlastně tak moc o uklízení není,
nenajdete tady postupy, jak nejlépe vydrhnout podlahu, vycídit koupelnu nebo čím
nejlépe vyčistit skvrny od trávy. Ne, kniha Zázračný úklid je hlavně o úklidu v hlavě
a o tom, jak dospět k rozhodnutí, které věci si chcete ponechat, protože
je milujete a potřebujete, a které věci zbytečně hromadíte a nemáte k nim vlastně
žádný vztah. Uklízení podle Marie Kondo je tedy založeno na něčem tak
jednoduchém jako je vyhazování všech věcí, které nepotřebujeme, které hromadíme
ze strachu, z nostalgie, z obav z budoucnosti. Někdo této metodě vyčítá,
že autorka je zastánkyní bezbřehého vyhazování, které je vlastně nešetrné a
bezohledné. Nemyslím si však, že by Marie Kondo hlásala, že zbavit se věcí je
stejné jako vyhodit je do popelnice. Věci, kterých se chceme zbavit, můžeme
věnovat potřebným, nebo je prodat. Ze začátku je těžké rozhodnout se, co si
chcete ponechat, ale zbavování se nepotřebného harampádí je ozdravné a
návykové. Poté, co vytřídíte spoustu věcí, si uvědomíte, proč jste je měly tak
dlouho kolem sebe, když vám už nepřinášely radost a potěšení. Já sama jsem se
pustila do vytřídění knih, což pro mě bylo hodně těžké, ale i tak jsem jich asi
60 vyřadila. Knihovna už nepraská ve švech, knihy jsou hezky seřazené a
vyřazené tituly už si nacházejí nové majitele. Marie Kondo věří, že postupným
vyčištěním prostoru kolem sebe, člověk nabyde klidu a sebejistoty, zbaví se
starých pout a strachu. Marie se věnuje systému třídění, resp. od čeho začít a
čím skončit, nezapomíná ani na témata jako dary a suvenýry, o nichž si často myslíme,
že když se jich zbavíme, přijdeme i o vzpomínky.
Uklízení KonMari není krátká
záležitost a vyžaduje trpělivost a odhodlání. Pokud má být člověk poctivý, pak
by měl každou věc vzít do ruky a uvědomit si, co v něm tato věc vyvolává,
proč ji má a zda ji ještě chce ve svém životě mít. Takové uklízení je běh na
delší trať a docela začínám autorce věřit, že často zabere i půl roku. Efekt
této metody je nejen uklizený dům a osobní prostor, ale také uvědomění si,
kolik věcí hromadíme, kolik jich doopravdy potřebujeme a zda si chceme svůj domov
znovu zaplevelit zbytečnostmi. Metoda KonMari sice je pro každého, ale osobně
si myslím, že k jejímu pochopení je nutný i určitý stav mysli. Právě
proto, si ji také lidé kupují, protože touží po změně. Metodu KonMari je nutné
brát s rozumem a vždy pečlivě uvážit, co si chceme ponechat. Rozhodnutí je
vždy na nás. Důkazem o tom, že jsem knihu pečlivě četla, snad byla i moje
myšlenka po jejím dočtení. Co teď s ní? Dám si ji do knihovny, kterou jsem
tak pečlivě protřídila, budu tuto knihu ještě někdy číst? Rozhodnutí bylo
jasné, poselství této knihy je nutné šířit mezi blízké a tak kniha poputuje
k rodině, aby si i ona mohla prožít ten ozdravný zážitek.
Komentáře
Okomentovat
Děkuji za váš komentář :)